Rakousko, Chile, Dánsko, Finsko, Kanada, Lucembursko, Nový Zéland, Nizozemsko, Norsko, Švýcarsko, Uruguay, Velká Británie a Turecko – všechny tyto země podepsaly dohodu, která předznamenává obrovské změny v těžké dopravě. Popravdě, dost mě překvapily z mého pohledu chudší země Jižní Ameriky. Podobný podpis ale daly i orgány amerického státu Kalifornie, jakož i zástupci mnoha logistických a výrobních společností, jako jsou DHL, Heineken, Scania, či BYD (čínský výrobce elektrických nákladních vozidel, která se v současnosti zavádějí v Evropě).
V rámci dohody uzavřené během klimatického summitu v Glasgowě bylo deklarováno pozastavení výroby a prodeje nákladních vozidel se spalovacími motory. Do roku 2030 mají v těchto zemích tvořit nejvýše 70 % trhu. Do roku 2040 se mají stáhnout z trhu úplně a do roku 2050 mají být ukončeny i použité kusy. Znamená to také, že pokud si někdo koupí koncem roku 2039 spalovací vůz s jedním z posledních dieselů, nebude jej moci provozovat déle než 10 let. Otázkou je, kolik do té doby bude stát fosilní palivo a jaké bude mít složení.
Namísto spalovacích kamionů se mají objevit vozidla na elektrický nebo vodíkový pohon. Přízvukujeme, že toto jsou jediné možnosti paliva uvedené v dohodě. Vyloučilo se tak používání kamionů poháněných bioplynem nebo syntetickým biopalivem. Taková řešení, navzdory své velmi „čisté“ povaze, byla z ekologického hlediska považována za příliš málo revoluční. No, raději se nevyjadřuji, kam se svět ubírá…
Třeba si však uvědomit, že ropa není jen palivo. Využívá se v mnoha oblastech běžného života. Jsem tak zvědavý, jak narostou ceny ostatní produkce denní potřeby.
